Půda nad zlato
Většina z nás si velmi dobře uvědomuje, že půda je to nejcennější, co máme. Je to však přírodní zdroj, který se obnovuje nesmírně pomalu.1 I přes tento fakt s ní jako lidstvo nezacházíme zrovna nejlépe. Bohužel vlivem postupného degradačního a erozního procesu přestává půda plnit své běžné funkce.2 V současnosti obsahuje různá chemická rezidua, zhoršila se její struktura i propustnost a drastickým tempem v ní ubývají přirozené makro- a mikroorganismy.3
Tato problematika se přitom netýká jen intenzivně obhospodařované půdy v naší krajině, ale v nemalém měřítku i půd na našich zahradách. Jedním z ukazatelů, že něco s půdou není v pořádku, je fakt, že potkat žížalu na naší zahradě se rovná malému zázraku. Kdybychom si vzali lupu a důkladně si prohlédli záhonek nebo kompost, příliš drobných tvorečků bychom už také nenašli.4
Všeobecně velkým problémem je také vysoký půdní zábor.5 Kvalitní půda nám mizí pod parcelami průmyslových zón, obytných čtvrtí i parkovišť. Tímto mizením se zároveň ochuzujeme o její vysokou retenční schopnost. Půda má totiž jeden zásadní význam: nejenže je naší matkou živitelkou, ale také dokáže skvěle zadržovat, pohlcovat a čistit vodu.
Zdravá půda bohatá na humus funguje jako obrovská přírodní houba. Dokáže nasáknout obrovské množství jarní či dešťové vody, udržet ji v hloubce a postupně ji dávkovat rostlinám v období sucha. Každé procento organické hmoty navíc dramaticky zvyšuje schopnost půdy zadržovat vláhu.
Pojďme se nyní konkrétně podívat na to, jak může každý z nás alespoň na kousku své zahrady podpořit tento složitý podzemní ekosystém. Tím, že narovnáme životní podmínky ve svém bezprostředním okolí, citelně přispějeme ke zlepšení celkové situace v přírodě – protože v ní všechno se vším souvisí.
Zde jsou 3 nejdůležitější kroky, které můžete na své zahradě udělat kdykoliv, a své půdě tak okamžitě ulevit:
- Nikdy nenecháváme půdu „nahou“. Obnažená půda se totiž na slunci přehřívá a voda se z ní odpařuje raketovou rychlostí. Tím se zabrzdí přirozený koloběh půdního života. Snažíme se tedy mít záhony nejen hustě osázené, ale i vhodně chráněné mulčovací vrstvou.
- S rýčem opatrně. Tradiční podzimní rytí, při kterém dochází k obracení půdy doslova vzhůru nohama, tak nevědomky devastuje složitý podzemní svět. Půdní bakterie a nitky hub (mykorhiza), které žijí v hloubce bez přístupu vzduchu, se najednou ocitnou na povrchu a hynou.
- Pěstujeme zelené hnojení. Pokud máme na zahradě prázdný záhon po sklizni, vyséváme směsi na zelené hnojení (např. svazenku, jetel, pelušku atd.). Jejich kořeny půdu hloubkově prokypří, přirozeně vyživí a listy vytvoří ochranný deštník před palčivým sluncem a před erozí.
Již těmito třemi jednoduchými kroky zásadně podpoříme bohatý půdní život. Rostliny budou zdravější, hlouběji zakoření a horké letní nebo větrné dny překonají s překvapivou lehkostí. Aby byla naše zahrada odolná a zdravá, musíme se doslova myšlenkově napojit na procesy, které začínají hluboko v zemi. Každopádně se těmto třem bodům budeme ještě věnovat podrobněji i v dalších příspěvcích.
Poznámky
- K vytvoření pouhého jednoho centimetru půdy je zapotřebí sto až tisíc let. ↑
- Jedním z vážných dědictví minulosti jsou meliorační zásahy, uvádí se, že zhruba čtvrtina našeho území byla v minulých dekádách odvodněna. Destrukčních faktorů je však mnohem více, i když k nim stále chybí objektivní data. Jde například o vliv větrných elektráren na posun rosného bodu v okolní krajině nebo o dopad vibrací na půdu, která se může díky tomu v bezprostředním okolí utužovat. ↑
- K utužování půdy přispívá masivní využívání těžké techniky. Jelikož ubývá mrazivých dní v roce, utužená půda už nemá šanci se přirozeným způsobem rozpraskat a rozdrolit vlivem rozpínavosti ledu. ↑
- Udává se, že 1 lžička zdravé půdy obsahuje tolik mikroorganismů, kolik je lidí na planetě. Je to až těžko uvěřitelné, ale pro naši představu, jak je půda nesmírně cenná, je to všeříkající informace. ↑
- Udávaný zábor je až 15 ha denně v rámci různých stavebních činností, ať už ze soukromých nebo z komerčních důvodů. Dalším problémem v rámci nakládání s půdou je také to, že z vybagrovaných úrodných ornic se vytvářejí např. protihlukové valy u nové výstavby. Perličkou je také to, že máme v Evropě stále největší orané půdní celky s minimem remízků, a také nejvíce roztříštěné spektrum vlastníků v katastrech v rámci obhospodařované orné půdy. ↑