Zpět na Vědomé zahrady

Rovnováha v rozmanitosti

Aneb pětka neoblíbených hmyzích hrdinů, bez kterých se zdravá zahrada neobejde

Ukazatelem toho, že druhová rozmanitost v našem bezprostředním okolí či na našich zahradách není zcela v pořádku, je fakt, že nevídáme často nejen rozličné druhy ptactva, ale také početné zástupce z řad motýlů. Právě na těchto dvou představitelích přírodní říše poznáme, že provázaný přírodní ekosystém nefunguje tak, jak by měl.¹

Bohužel zapomínáme na to, že právě biologická rozmanitost je zodpovědná za kvalitní úroveň našeho životního prostředí a je důležitým činitelem jak v kvalitě vzduchu, který dýcháme, tak vody, kterou pijeme, a půdy, ve které pěstujeme potraviny. Jelikož je vše provázané, uvedu nyní pár praktických kroků pro podporu rozmanitosti v našich zahradách. Kromě toho, že například nesázíme v monokulturách a staráme se o kvalitu půdy, tak základem každé zdravé zahrady je podpora hmyzí pestrosti.

Ano, vím, že ne každý je s hmyzem kamarád, a určitě také není dobré se do něčeho násilím nutit. A přiznám se, že ani já ve své zahradě nepotřebuji odhánět mraky různých breberek, a už vůbec ne ve svém domě. Ale o lákání hmyzí invaze do našich zahrad zde rozhodně nepůjde. Tento článek prosím přijměte jako nástin a pozvánku do světa velmi spletitě provázaného a pro člověka na první pohled nesnadno postřehnutelného.

Pokud se podaří nastolit si ve venkovním prostředí větší biologickou rovnováhu – to znamená vyvážené množství predátorů versus jejich kořist – tak si vlastně hmyzích tvorečků budeme všímat spíše se zájmem než s odporem, a někteří i s radostí, že mají koloběh v zahradě optimálně vyvážený. Faktem zůstává, že zejména díky hmyzu přivábíme do našich zahrad více ptactva a zástupce dalších užitečných živočichů. Podíváme se nyní podrobněji alespoň na 5 nejméně oblíbených zástupců z hmyzí říše, bez kterých se ale naše zdravá zahrada dost dobře neobejde. Ukážeme si, v čem nám jsou vlastně velmi prospěšní, včetně ochrany naší půdy, a také jak jsou provázaní s říší rostlinnou i živočišnou. Což by nás, jako zahradní manažery, možná mohlo zajímat:

1. Mravenci

Jsou to neúnavní pronásledovatelé skutečně mnoha zahradních škůdců. Nebudeme zde všechny jmenovat, ale mezi jejich oblíbence patří mandelinky nebo obaleči, patřící mezi velký postrach pěstitelů. Bohužel mravenci mají také rádi mšice, a to je právě ten důvod, proč je lidé ze svých zahrad vyhánějí. Také nemám ráda, když objevím růže obalené mšicemi. Na druhou stranu se s nimi dá velmi elegantně zatočit i přírodními metodami.² Mravenci milují rostliny poskytující sladké šťávy, jako jsou pivoňky, slunečnice nebo bob obecný. Také vyhledávají zralé plody ovoce, zeleniny a semena. Mnoho rostlin je odkázaných na šíření výhradně díky mravencům. Patří sem například: violky (fialky), krokusy, bledule, sněženky, dymnivky, čemeřice, plicníky, hluchavky nebo jaterníky.

Takže pokud patříte mezi milovníky nebo vášnivé pěstitele těchto květin, tak byste měli zbystřit. Anebo tuto informaci můžete použít jako vizuální indikátor stavu Vaší zahrady. A pokud chceme mravence z nějakého místa vypudit, můžeme nasázet zástupce z aromatických bylin, jako jsou například: levandule, máta, tymián, rozmarýn či bazalka. Je pravda, že jen málokomu z nás se poštěstí mít zahradu přemnoženou mravenci, takže jejich podpora je vskutku na místě. Kteří živočichové si rádi pochutnají na mravencích? Patří sem například: ježci, krtci, ještěrky, žáby, datlové nebo žluny, a také pestřenky, kutilky a mravkolvové.

Přínos pro půdu: jejich pozitivní vliv je vskutku enormní. Budují chodbičky, čímž půdu prokypřují, obohacují o různé živiny, a také v ní zlepšují cirkulaci vzduchu a vody. Jinými slovy, půda bude díky nim mnohem lépe zadržovat vláhu.³ Obecně se kořenům rostlin v okolí mraveniště daří lépe, ovšem to se netýká mladých rostlin nebo čerstvě zasazených, takže se někdy může stát, že občas nějaká „slabší“ rostlina, k naší nelibosti, zahyne.

2. Vosy obecné

Říká se jim také zahradní policie. Loví například právě již zmíněné mšice, komáry, mouchy, masařky, mušky, ovády. Také vyhledávají jejich larvy nebo housenky motýlů, kteří si rádi pochutnávají třeba na zelenině. A co víc, významně přispívají k opylení ovocných stromů, keřů i rostlin. Přesto si vosy naše srdce dvakrát nezískaly. Mají zkrátka žihadlo, ovšem jejich bodnutí je pro citlivé jedince stejně tak nebezpečné jako třeba od oblíbené včely medonosné. Vosy také často k naší neradosti létají s útokem na náš prostřený stůl nebo se po hlavě noří do osvěžujících nápojů. Jsou to zkrátka velcí mlsouni.

A kteří živočichové se na zahradách postarají o jejich početní rovnováhu? Patří sem například sýkorky, špačci, jiřičky, vlaštovky, ježci, jezevci, ropuchy, sršně a různí pavouci. Které rostliny vosy s oblibou na našich zahradách vyhledávají? Jsou to například ostružiníky, maliníky, fenykl, kopr, miřík, břečťany, šalvěje, šanty, zralé a spadané ovoce atd. Pokud je naopak chceme pomocí rostlin od našeho posezení spíše odehnat, tak můžeme vysadit opět aromatické byliny, jako jsou třeba: máta, bazalka, tymián, rozmarýna nebo levandule. Nefungují sice zcela stoprocentně, ale určitě nebude jejich návštěva u stolu tak častá.

Přínos pro půdu: samotářské vosy a některé společenské druhy si hloubí hnízda v zemi. Tím půdu přirozeně kypří, narušují její tvrdou krustu a usnadňují vsakování dešťové vody i přístup kyslíku ke kořenům rostlin. Likvidují i půdní škůdce a obohacují půdu o přírodní hnojivo například tím, že do svých komůrek v zemi tahají ulovený hmyz.

3. Střevlíci

Tak ti by si určitě zasloužili náš potlesk. Kvůli své velikosti a rychlosti pohybu mohou leckoho vyděsit. Je to spíše noční tvor, takže osobní setkání by nemělo být zase tak časté. Ovšem jako predátor je skutečně úspěšný. Jeden střevlík má údajně na svědomí až 500 žravých housenek za sezónu. Navíc se nebojí pustit do opravdu velkých soust, třeba do honu na slimáky. A to už se vyplatí, byť letošní rok byl na slimáky spíše skoupý. Za sebou nechávají vyčištěné záhony, zbavené škůdců. Mysleme tedy na ně, a dvakrát si rozmysleme, zda kopy listí, ve kterých často přebývají, hrabat, nebo raději nabrat do rukou a přenést tam, kam potřebujeme. Dále se živí pavouky, mršinami, mšicemi a různými larvami škodlivého hmyzu. Které rostliny střevlík miluje, které vyhledává jako svůj úkryt a loviště? Jedná se spíše o stínomilné rostlinstvo tvořené například: bohyškami, kapradinami, dlužichami či hustými keři, břečťany nebo barvínky.⁴ Kterým živočichům chutná jako lahůdka? Jsou to například kosi, špačci, drozdi, ježci, krtci, žáby, ještěrky a větší pavouci.

Přínos pro půdu: tím, že hubí různé půdní škůdce a jejich larvy, tak pomáhá udržovat rovnovážné prostředí v půdě.

4. Stonožky

Ty řadíme mezi chodící indikátory kvality životního prostředí, tudíž jejich absence není nikdy dobrou zprávou. Specializují se spíše na noční lov například červů, mravenců, pavouků a různých larev. Které rostliny vyhledávají jako útočiště? Je to stejné jako u střevlíků, vyhovuje jim stinnější prostředí a k tomu přizpůsobená stínomilnější a hustší výsadba. Kteří živočichové si na nich pochutnají? Jsou to například kosi, špačci, sýkorky, ještěrky a plazi, krtci a rejsci, ježci a žáby.

Přínos pro půdu: tím, že v ní vytvářejí chodbičky, tak zlepšují přísun vody a vzduchu ke kořenům rostlin a také se podílejí na tvorbě humusu.

5. Škvoři

Patří mezi velmi důležité predátory škodlivého hmyzu. Jejich nejoblíbenější potravou jsou zejména mšice, molice, svilušky a hmyzí vajíčka. Také pomáhají čistit zahradu od již odumřelého hmyzu. Jsou to všežravci, takže v případě nedostatku hmyzu rádi okusují okvětní lístky například růží, ale pokud tam občas nějaké mšice budou, růže bude z jeho návštěvy prosperovat. Které rostliny jsou pro ně na zahradách ještě důležité? Kromě již zmíněných růží jsou to například peckoviny, černý bez, psí víno, břečťan, divizny, slunečnice nebo bodláky, které jim na zimu slouží jako příbytek. Můžeme jim také vyrobit umělý úkryt. Stačí otočený hliněný květináč naplněný dřevitou vlnou nebo slámou zavěšený do větví stromů. V případě potřeby je pak můžeme přenést, třeba k růžím obsypaným mšicemi. Pokud jim chceme vytvořit bariéru z rostlin, opět postačí výsadba silně aromatických bylin, které jsou již zmíněné v tomto příspěvku. Kteří živočichové je na našich zahradách s oblibou vyhledávají? Jsou to například sýkorky, špačci, kosi, červenky, ježci, rejsci, ropuchy nebo střevlíci.

Přínos pro půdu: tím, že škvoři vyhledávají organické zbytky a spadané listí, aktivně přispívají k tvorbě humusu a transformaci organické hmoty zpět do půdního profilu. Pomáhají tak udržovat čistotu nejen na povrchu záhonů, ale i v horních vrstvách půdy, navíc odstraňují spory plísní a hub.

Jak je vidět, každý z těchto zdánlivě nepopulárních tvorů drží v rukou pomyslný klíč ke stabilitě zahrady. Příroda zkrátka neplýtvá místem ani životem – co se nám na první pohled může zdát jako obtížný hmyz, je ve skutečnosti pilný dělník, který pro nás neúnavně kypří půdu, opyluje květy a drží na uzdě případné zahradní pohromy.

Příště až půjdete na svoji zahradu, dobře se rozhlédněte, a pokud na některého zmíněného hmyzího zástupce narazíte, zkuste si vybavit, co všechno vlastně tento tvoreček dokáže. A to jsem se ani nezmínila o tom, jak komplikovaným vývojem si musel projít, než dospěl do stádia, v jakém ho spatříme my.

Chcete zahradu plnou života? Ozvěte se mi

Zpět na Vědomé zahrady